V rámci přípravy na mou první Beskydskou sedmičku jsem se rozhodl vyzkoušet, co se mnou v horách udělá delší trasa s celkovým větším převýšením. Cestu jsem koncipoval tak, abych si mohl projít aspoň část bésedmičky a startovat i skončit v jednom místě.

Auto jsem zaparkoval jako vždy u rozcestí Mazák a vydal se kolem Ostravice k hrázi přehrady Šance a odtud po žluté značce na Lysou horu. I přes mírnou zimu byl pod vrcholem Lysé na zemi ještě zmrzlý sníh a tak na řadu přišly i nesmeky. Bez nich by cesta byla hodně nepříjemná. Nejhorší jsou místa, kde sníh přes den taje, ale v noci zmrzne a vytvoří se dokonale hladký povrch. To potom klouže jak na oleji.

Ranní les na úbočí Čupelu při stoupání na Lysou horu

Ranní les na úbočí Čupelu při stoupání na Lysou horu

Do Krásné vedla cesta nejdříve po modré k Ivančeně, potom po červené do sedla pod Kyčerou a nakonec po zelené dolů až do Krásné. Tam jsem se napojil na žlutou značku a dostal se tak na trasu B7, která mně zavedla přes Lysou a Ostravici až na vrchol Smrku. 

Zpáteční cestou na Mazák se mi moc nezamlouvala trasa žluté značky, vedoucí na hlavní silnici č. 56, a proto jsem se od žluté značky odpojil a vydal se k osadě Ujmiska odkud už to je jen skok na Mazák.

Téměř padesátikilometrový okruh po Beskydech s celkovým převýšením asi 2,7 km mi dal pořádně zabrat, ale své limity jsem naštěstí neobjevil.

Možná se ke svým limitům dostanu někdy příště 🙂

Příprava na B7 – dvakrát na Lysou horu a pak na Smrk